|
|
Historie školství na Horažďovicku v letech 1845 - 1947
MOTL, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá tématem historie školství na Horažďovicku v letech 1845-1947 a je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V úvodu teoretické části je zmíněna historie samotného města Horažďovice a jeho nejstarších dějin v oblasti školství. Na tuto kapitolu navazuje porevoluční vývoj školství v této oblasti od roku 1848 až do konce 2. světové války. Jsou zde zároveň popsány také lokální a světové události z této doby, které ukazují, jaký vliv měly na vývoj místního školství. Dále je popsán vývoj obecných a měšťanských škol na Horažďovicku, které v 19. století poznamenal největší rozkvět. Poslední kapitola je věnována Kongregaci školských sester, které mají v Horažďovicích sídlo jedné ze svých komunit a ovlivnily vývoj školství v této oblasti. Praktická část je zaměřena na kvalitativní analýzu obsahu školních kronik. Zkoumá zejména důvody vzniku, a vývoj počtu žáků, vybraného vzorku škol v určitých obdobích, které měly na vývoj zásadní vliv. Následně jsou položeny tři výzkumné otázky, které mezi sebou porovnávají informace, jak jsou podané v jednotlivých školních kronikách. Výzkumné otázky se zaměřují na roky 1939-1947 a zejména na vliv germanizace na horažďovické školství. V závěru práce je provedena diskuze, která je obohacena o vlastní názory autora.
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Drogová politika Třetí Říše: ideologie vs. praxe
Staňková, Marie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Tato závěrečná bakalářská práce se věnuje tématu drogové politiky ve Třetí Říši a klade si za cíl zmapovat rozpor, který vznikal v náročných podmínkách druhé světové války mezi oficiální nacistickou ideologií, z níž vycházela i tehdejší legislativa, a praxí v německé armádě a mezi nacistickými pohlaváry. V první části se předkládaná práce věnuje legislativní úpravě týkající se omamných a návykových látek v období Výmarské republiky a následně v období Třetí Říše, včetně několika mezinárodních úmluv závazných pro členské státy Společnosti národů, mezi které patřilo do roku 1933 i Německo. Ve druhé části se práce zaměřuje na vědecké výzkumy v odvětí chemie a farmacie, které probíhaly ve třicátých letech dvacátého století a jejichž výsledkem byly návykové povzbuzující látky. Jejich využitím v ozbrojených složkách německého Wehrmachtu i mezi nejvyššími nacistickými pohlaváry se potom zabývá třetí část této práce. V závěru poté práce shrnuje rozpor, který v tomto ohledu vznikl v období druhé světové války mezi státotvornou nacistickou ideologií a válečnou praxí.
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
host ::
RSS.